Tai chi chuan - pomalá forma pohybu

Tai chi chuan cvičím a studuju jako protiváhu ke karate, které může být považováno za Jangové cvičení - rychlé, výbušné, tvrdé techniky a s tím je spojený i dech a myšlenky. Podle mne nelze setrvávat pouze v jedné - tvrdé formě cvičení, proto jsem se rozhodl zařadit i Jinové cvičení obsahující pomalé pohyby, pomalé dýchání. Kdo je obeznámen s filozofií východu více do hloubky, zná dva symbolické protiklady Jin-Jang.

Při cvičení vycházím z přesvědčení, že každý je zodpovědný sám za sebe. Bylo nám dáno tělo, mysl, duše, vnitřní energie a můžeme dýchat. Je na každém člověku, jak s těmito dary naloží. Kdo chce dosáhnout rovnováhy těla i mysli, musí pracovat s tím co má a snažit se přes cvičení správně porozumět tomu, co se uvnitř (Jin) i navenek (Jang) člověka odehrává. Tai chi chuan proto nabízí pomalé cvičení doplněné pomalým dýcháním, kdy se snažíme vnímat a poslouchat své tělo a podle toho jaký máme zdravotní problém, cíleně řídit skrze cvičení tok vnitřní energie v těle, aby se mohlo tělo uzdravit – harmonizovat.

Velmi hezky je to popsáno v jedné knize:
Tělo je bitevní pole, mysl je generál, dýchání je strategie, čchi (vnitřní energie) jsou vojáci a duch je morálkou generála i vojáků. Cílem je vyhrát bitvu nad nemocemi a stárnutím, proto musíte dobře znát své bitevní pole. Generál (mysl), který je vždy ve středu boje, musí být vždy klidný, moudrý a musí vždy vědět, co dělá, aby mohl stanovit nejlepší strategii (dýchání). Když jsou bitevní pole (tělo), generál (mysl) a strategie (dýchání) správně organizované, pak vojáci (čchi – energie) mohou být účinně řízeni. Potřebujeme také dobrého bojového ducha a vysokou morálku.

Dvě cvičení - dvě energie

Máme tedy dva různé – protikladné cvičební systémy: Karate (Jang) a Tai chi chuan (Jin). Co se ale stane s Karate, když ho budeme cvičit pomalu s maximální kontrolou pohybů a kontrolou vlastního dechu? Ano, karate se začne podobat cvičení Tai chi chuanu. Je na místě položit si otázku co se stane s Tai chi chaun, pokud ho budeme cvičit rychle, tvrdě… že Tai chi chuan není bojové umění? To se pletete. Některé čínské školy Wu-shu vyučují Tai chi chuan jako plnohodnotné bojové umění. Záleží jen na tom, jak jsou jednotlivé pohyby aplikovány v praxi.

V předchozím odstavci jsem naznačil, že karate se může cvičit tvrdě (Jang), stejně jako měkce (Jin). Ostatně symbolika Jin-Jang mluví jasně, jedna energie bez druhé nemůže existovat, v každé je zárodek druhé. Rychlá technika Karate (energie jang) se tedy může přeměnit v pomalou Tai chi chuan (energii jin) a totéž platí naopak.

A tady se už pomalu dostáváme k podstatě věci. Pokud to zjednoduším, už nemáme dva odlišné bojové systémy: Karate a Tai chi chuan, ale máme dvě vzájemně doplňující se energie (Jin-Jang). Můžeme se hýbat rychle nebo pomalu, techniky mohou být výbušné nebo měkké s přizpůsobením dechu. Samotné techniky jsou pouze vnější - viditelná forma pohybu (Jang), která doplňuje vnitřní formu – dech, mysl, tok vnitřní energie (Jin).

Cvičte jak potřebujete

Cvičíme tedy podle potřeby – pokud si například ve stáří potřebujeme udržet nebo zlepšit zdraví, volíme jinovou – pomalou formu cvičení, když se cítíme skvěle a cvičení zrychlíme – použijeme jangovou formu cvičení. Nemusíme už rozlišovat, co je Tai chi chuan a co Karate.

V oddíle Nakayama studujeme a praktikujeme Tai chi chuan jako ryze zdravotní cvičení odděleně od karate. Cvičit s námi můžete v každém věku a ani zdravotní potíže nejsou překážkou – vždy se dá najít způsob jak cvičit. Je důležité říci, že studujeme a praktikujeme především základní uvolňovací cvičení (čchi kung – či kung). Dalším metodikám se budeme věnovat, pokud bude zájem.

V hodinách karate najdeme Tai chi chuan v rozcvičce, kde je pomalé cvičení zastoupeno několika cviky pro zahřátí (čchi kung – viz vysvětlení na konci článku) a připravení žáků na rychlejší formu cvičení.

Vysvětlující poznámky k textu:

Název

Tai chi chuan, výslovnost: taj či čuan. Někdy se používá zkrácený název Tai chi (taj či), případně jiné názvy jako: tchaj-ťi čchüan (taj ti čuan), Tchaj-ťi (taj ti), Taj či a další.

Původ a historie

Tai chi chuan je čínské umění, původně bojové, později přepracované na zdravotní cvičení.

V povědomí lidí jsou trvale zapsána především dvě jména:

• Lao-c’ (6. st. př. n. l.) je uváděn jako duchovní otec a zakladatel Taoismu a právě v taoistických klášterech podle legend vznikalo cvičení tai chi chuan.
• Čang San-feng (12. stol. n. l.) jako tvůrce taoistického (wu-tangského – podle pohoří wu-tang) cvičebního systému tai chi chuan.

Většina stylů tai chi chuan, které se dnes cvičí, jsou však laickými (rodinnými) styly, jen nepřímo spojenými s původním taoistickým tréninkem, i když se prvky taoismu stále dají najít v některých teoriích a terminologii, které používají.

Umění tai chi chuan se vyučuje pomocí pěti základních metod, které se navzájem prolínají a podporují:

• základní uvolňovací cvičení (čchi-kung)
• sólové formy – sestavy (tchao-lu)
• aplikace pohybů ze sestavy (san-šou)
• vnímavé ruce neboli přetlačování s partnerem (tchuej-šou)
• cvičení se zbraněmi (wu-čchi)