„V tradičních bojových uměních se používá oslovení sensej. Není to titul, který by mě odlišoval od ostatních, ale je to závazek. Znamená to, že jsem na cestě, po které kráčíme o pár kroků napřed, a mým úkolem je vás po ní vést.
Věřím, že cesta vpřed začíná vždy pohledem zpět. Je to cesta neustálého studia minulosti, diskuze a snaha pochopit odkaz starých mistrů. Měl jsem to velké štěstí, že jsem na své cestě potkal dva velké učitele, kteří mě formovali – senseje Václava Lišku a senseje Rachmy Soebaja. Díky nim se v Nakayamě opíráme o hluboké základy dvou směrů: Fudokan, který jako ‚Dům pevných základů‘ založil prof. Jorga, a Shotokan, skrze který Gichin Funakoshi ukázal karate celému světu.
K aktivnímu studiu této historie a principů vedu i své žáky. Chci, abyste byli schopni o odkazu mistrů diskutovat a rozuměli tomu, že jejich cesta stojí na pěti pilířích tradičního učení Gokjó:
- Kihon – budování pevných základů a biomechaniky těla,
- Kata – studium forem jako živé knihovny technik,
- Kumite – aplikace dovedností v přímé konfrontaci,
- Bunkai – pochopení praktického významu pohybů pro sebeobranu,
- Reihó – přijetí etikety, tradic a morálních zásad bojovníka.
Pouhá technika však nestačí. Rozumět odkazu mistrů znamená ctít hodnoty, které shrnuje Šótó nidžúkun. Je to etický kompas, který nás vede nejen v tělocvičně, ale i v každodenním životě.
Důležitým pilířem je pro mě sebepoznání. Bez odvahy pohlédnout do vlastního nitra a přiznat si, kým skutečně jsme, se nemůžeme posouvat dál. Každý děláme chyby – ty z nás dělají lidské bytosti. Podstatné není být neomylný, ale mít sílu se ze svých chyb poučit a neustále usilovat o zlepšení.
To vše stojí na pevném základu, kterým je pro mě rodina. Rodina, která je soudržná a pomáhá, pokud se vyskytne problém. Právě takové prostředí se snažím v Nakayamě budovat – chci, aby pro nás všechny byla rodinou, kde se můžeme rozvíjet s respektem k tradici i jeden k druhému.
Závěrem chci poděkovat svým kolegům trenérům a také všem žákům, kteří reprezentují náš oddíl na soutěžích. Přestože soutěže nejsou tím hlavním v našem pojetí karate-dó, i ony nám pomáhají růst. Srovnání s jinými závodníky nám navíc ukazuje, že jdeme správnou cestou.
Buďte zdraví, zůstaňte takoví, jací jste, studujte a dělejte radost rodičům. Jen tak budete v životě úspěšní.“
— František Nováček, sensej Nakayama, 2026